Whistleblowing zákon

Zajímavost ze světa 

Evropská směrnice o ochraně oznamovatelů 2019/1937 vznikla mimo jiné po sérii afér, kdy lidé upozornili na nekalé jednání a následně přišli o práci. Cílem bylo nastavit v celé Unii společný standard ochrany těchto osob.[2] 

Co v článku najdete 

• Co je whistleblowing a koho označujeme za oznamovatele 
• Jak vznikl zákon o ochraně oznamovatelů a odkud pochází 
• Kterých firem se whistleblowing zákon týká 
• Co je vnitřní oznamovací systém a jak funguje 
• Jaké povinnosti má zaměstnavatel podle zákona 
• Co hrozí při porušení povinností 
• Jak whistleblowing souvisí s firemními systémy 
• Jak firma zavede whistleblowing systém krok za krokem 

Co je whistleblowing a koho označujeme za oznamovatele 

Whistleblowing je situace, kdy zaměstnanec, dodavatel nebo jiná osoba upozorní na protiprávní jednání, o kterém se dozvěděla při práci. Podle zákona o ochraně oznamovatelů je oznamovatel fyzická osoba, která podá oznámení o možném protiprávním jednání souvisejícím s prací nebo obdobnou činností [1]. 

Nejde tedy o anonymní udání kdekoli a o čemkoli. Oznámení se musí týkat jednání, které má znaky trestného činu nebo přestupku, případně porušuje vymezené oblasti práva Unie podle směrnice 2019/1937 [2]. Ochrana se vztahuje na osobu, která má oprávněné důvody se domnívat, že oznamované informace byly v době oznámení pravdivé. 

Klíčová je dobrá víra. Pokud někdo úmyslně podá nepravdivé oznámení, ochrana se na něj nevztahuje. Smyslem zákona je chránit poctivé lidi, kteří upozorní na skutečný problém, ne otevřít prostor pro zneužití [1]. 

Jak vznikl zákon o ochraně oznamovatelů a odkud pochází 

Česká úprava nevznikla samostatně. Vychází z evropské směrnice 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie [2]. Členské státy měly povinnost přenést tato pravidla do svého práva. Česko to udělalo zákonem č. 171/2023 Sb. o ochraně oznamovatelů [1]. 

Předpis	Úroveň	Co řeší
Směrnice EU 2019/1937	Evropská unie	Minimální standard ochrany oznamovatelů v celé Unii
Zákon č. 171/2023 Sb.	Česká republika	Provedení směrnice do českého práva

Zdroj: Směrnice EU 2019/1937 a zákon č. 171/2023 Sb. (web-ověřeno na zakonyprolidi.cz, 2026)

Směrnice stanoví takzvaný minimální standard. Členský stát může jít nad jeho rámec, ale nesmí ochranu oslabit [2]. Při výkladu povinností se proto vyplatí dívat se na obě úrovně, na český zákon i na evropskou směrnici, ze které vychází. 

Kterých firem se whistleblowing zákon týká 

Povinnost zavést vnitřní oznamovací systém nedopadá na všechny firmy stejně. Zákon ji váže zejména na velikost organizace podle počtu zaměstnanců a na vybrané obory, jako jsou finanční služby [1]. Menší zaměstnavatelé pod stanovenou hranicí povinnost většinou nemají, mohou ale systém zavést dobrovolně. 

Protože konkrétní hranice a výjimky se mohou v čase měnit a mají řadu nuancí, neuvádíme zde žádné konkrétní číslo zpaměti. Aktuální znění a přesné prahy si vždy ověřte přímo v zákoně č. 171/2023 Sb. nebo s právníkem [1]. Toto heslo slouží k orientaci v pojmu, ne jako právní rada. 

Pro výrobní firmy je podstatné, že povinnost se odvíjí od počtu lidí, které zaměstnávají. Rostoucí podnik se tak může do působnosti zákona dostat postupně, jak nabírá další zaměstnance [2]. 

Co vnitřní oznamovací systém a jak funguje 

Vnitřní oznamovací systém je interní cesta, kterou oznamovatel podá podnět uvnitř firmy, aniž by musel jít rovnou na úřad nebo do médií [1]. Firma musí umožnit podání písemně i ústně a určit příslušnou osobu, která oznámení přijme, posoudí a navrhne nápravu. 

• Možnost podat oznámení písemně i ústně 
• Určená nestranná příslušná osoba, která podnět prošetří 
• Zachování důvěrnosti totožnosti oznamovatele 
• Potvrzení o přijetí a vyrozumění o výsledku v zákonných lhůtách 
• Evidence přijatých oznámení a přijatých opatření 

Cesta oznámení	Komu se podává	Kdy se hodí
Vnitřní oznamovací systém	Příslušná osoba uvnitř firmy	Standardní první cesta uvnitř organizace
Vnější oznamovací systém	Ministerstvo spravedlnosti	Když vnitřní cesta selže nebo není
Uveřejnění	Veřejnost, například média	Až za zákonem vymezených podmínek

Zdroj: Zákon č. 171/2023 Sb. a směrnice 2019/1937 (web-ověřeno na zakonyprolidi.cz, 2026)

Vedle vnitřního systému existuje i vnější oznamovací systém u Ministerstva spravedlnosti, kam se oznamovatel může obrátit přímo [1]. Firma tím, že nabídne funkční vnitřní cestu, často vyřeší problém dřív, než se dostane mimo organizaci. Uveřejnění, tedy obrácení se na veřejnost nebo média, je až krajní možnost za zákonem vymezených podmínek [2]. 

Jaké povinnosti má zaměstnavatel podle zákona 

Povinný zaměstnavatel musí systém nejen zavést, ale i provozovat tak, aby fungoval v praxi. To znamená zajistit příjem oznámení, jeho prošetření a zpětnou vazbu oznamovateli, a to vše při zachování důvěrnosti [1]. 

Povinnost	Co znamená v praxi
Zavést vnitřní systém	Vytvořit kanál pro příjem oznámení písemně i ústně
Určit příslušnou osobu	Pověřit nestrannou osobu příjmem a prošetřením podnětů
Chránit totožnost	Neprozradit identitu oznamovatele bez jeho souhlasu
Dodržet lhůty	Potvrdit přijetí a informovat o výsledku v zákonných termínech
Vést evidenci	Uchovávat záznamy o oznámeních a opatřeních
Zakázat odvetu	Nepřipustit postih oznamovatele za podané oznámení

Zdroj: Zákon č. 171/2023 Sb. (web-ověřeno na zakonyprolidi.cz, 2026)

Zákon výslovně zakazuje odvetná opatření vůči oznamovateli, tedy například výpověď, snížení mzdy nebo přeřazení v reakci na podané oznámení [1]. Tato ochrana je podstatou celé úpravy. Bez ní by se lidé báli na problémy upozornit [2]. 

Co hrozí při porušení povinností 

Nezavedení systému, porušení důvěrnosti nebo postih oznamovatele jsou přestupky, za které zákon stanoví sankce [1]. Konkrétní výši pokut v tomto hesle záměrně neuvádíme, protože se může v čase měnit a my si nechceme vymýšlet čísla. 

Pokud potřebujete znát přesnou sazbu, podívejte se do aktuálního znění zákona č. 171/2023 Sb. nebo se obraťte na právníka [1]. Vedle finančního postihu hrozí firmě i poškození pověsti, pokud se ukáže, že oznamovatele potrestala. 

Zákon také vyjmenovává, co se považuje za zakázané odvetné opatření. Smyslem je, aby firma nemohla oznamovatele postihnout skrytě, například formálně neutrálním krokem, který ve skutečnosti reaguje na podané oznámení [1]. 

Oblast	Příklad zakázaného postihu oznamovatele
Pracovní poměr	Výpověď nebo okamžité zrušení v reakci na oznámení
Odměňování	Snížení mzdy nebo odebrání odměn
Zařazení	Přeřazení na horší pozici nebo pracoviště
Hodnocení	Neoprávněně negativní pracovní posudek
Kariéra	Odepření povýšení nebo dalšího vzdělávání

Zdroj: Zákon č. 171/2023 Sb. (web-ověřeno na zakonyprolidi.cz, 2026)

Jak whistleblowing souvisí s firemními systémy 

Whistleblowing není jen právní povinnost. Souvisí s tím, jak firma vede své záznamy a jak má nastavená oprávnění v informačních systémech. Oznámení se totiž často týkají dat, která firma drží v účetnictví, ve mzdách nebo v evidenci zakázek [1]. 

Podnikový systém typu ERP pomáhá tím, že vede dohledatelné záznamy a omezuje přístup k citlivým údajům jen na oprávněné osoby. Příslušná osoba pak má při prošetření oznámení po ruce doložitelná data, ne jen tvrzení proti tvrzení. Jak vypadá řízení firmy nad jednotnými daty, ukazuje řešení Helios iNuvio. 

Samotný oznamovací systém ale s ERP splývat nesmí. Důvěrnost totožnosti oznamovatele vyžaduje oddělený a chráněný kanál, ke kterému má přístup jen příslušná osoba [1]. ERP slouží jako zdroj podkladů pro prošetření, ne jako místo, kam se oznámení ukládají. 

Jak firma zavede whistleblowing systém krok za krokem 

• Ověřte, zda se na vás povinnost vztahuje podle počtu zaměstnanců a oboru 
• Určete nestrannou příslušnou osobu a vymezte její pravomoci 
• Zaveďte kanál pro příjem oznámení písemně i ústně 
• Nastavte postup prošetření, lhůty a evidenci oznámení 
• Zajistěte ochranu totožnosti a zákaz odvetných opatření 
• Informujte zaměstnance, jak a kde mohou oznámení podat 

Zavedení systému je projekt, který se dotkne personalistiky, vedení i správy dat. Vyplatí se ho propojit s tím, jak firma celkově řídí přístup k informacím a jak vede záznamy ve svých systémech [1]. 

Jak NVSP pomáhá s řízením firemních dat a evidence 

Funkční whistleblowing systém stojí na dohledatelných datech a jasných oprávněních. Společnost NVSP dodává podnikový systém Helios, který vede záznamy o zakázkách, financích i personalistice na jednom místě a omezuje přístup k citlivým údajům jen na oprávněné osoby. Prohlédněte si nabídku produktů NVSP a proberte, jak nastavit evidenci a oprávnění tak, aby vám usnadnila i prošetření případných oznámení. 

Shrnutí 

Whistleblowing zákon, tedy zákon č. 171/2023 Sb. o ochraně oznamovatelů, přenáší do českého práva evropskou směrnici 2019/1937. Chrání oznamovatele před odvetou a vybraným zaměstnavatelům ukládá zavést vnitřní oznamovací systém s nestrannou příslušnou osobou. Povinnost se odvíjí od počtu zaměstnanců a oboru. Firma mustí zajistit příjem oznámení, jeho prošetření, ochranu totožnosti a zákaz odvetných opatření. Systém souvisí s tím, jak firma vede data a oprávnění ve svých informačních systémech. Konkrétní prahy, lhůty a sankce si vždy ověřte v aktuálním znění zákona, toto heslo není právní poradenství. 

Časté otázky 

Co je whistleblowing 

Whistleblowing je oznámení protiprávního jednání, na které člověk narazí v souvislosti se svou prací. V Česku ho upravuje zákon č. 171/2023 Sb. o ochraně oznamovatelů [1]. 

Musí mít whistleblowing systém každá firma 

Ne. Povinnost se odvíjí od počtu zaměstnanců a oboru. Přesné prahy si ověřte v aktuálním znění zákona, menší firmy mohou systém zavést dobrovolně [1]. 

Je oznamovatel chráněný před výpovědí 

Ano. Zákon zakazuje odvetná opatření vůči oznamovateli, který jednal v dobré víře, včetně výpovědi nebo přeřazení [1]. 

Použité zdroje a literatura 

Legislativa ČR a EU 

[1] Zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů. (web-ověřeno na zakonyprolidi.cz, 2026) 

[2] Směrnice EU 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie.